Ryzlink vlašský

Původ je zatím neznámý a k Ryzlinku rýnskému nemá žádný příbuzenský vztah. Je nejvíce rozšířen v jihovýchodní Evropě, v severní Itálii, Maďarsku, Slovensku, Rakousku a u nás. V Rakousku je nazýván Welschriesling, Olaszrizling v Maďarsku, Laški rizling a Rizling italijanski na Balkáně, Riesling italico v Itálii. Růst je střední, list středně velký s ostrým zoubkováním okrajů, většinou méně dělený, světlejší barvy. Dřevo vyzrává velmi dobře a borka má žlutavou barvu. Hrozen je válcovitý, na dlouhé stopce, někdy s přívěsným hrozínkem. Bobule je malá, kulatá, žlutozelená, s černou tečkou na vrcholu. Slupka je slabá a pevná, obsah řídce šťavnatý s pronikavou kyselinou. Mrazuodolnost je velmi dobrá, odolnost proti houbovým chorobám střední. Trpí vadnutím třapiny. Zrání hroznů je velmi pozdní. Vína se vyznačují vyšším obsahem kyselin, při větší vyzrálosti hroznů a nižší sklizni jsou svěže pikantní a ve vyšších stupních přívlastkových vín působí příjemným zralým dojmem, tvoříce harmonii se zbytkovým cukrem. Vína Ryzlinku vlašského zachycují celou kvalitativní škálu bílých vín počínaje lehkými a prostými, tvrdými víny stolními ke svačinám s uzeninou, která přinášejí osvěžení při namáhavé manuální práci; přes svěží vína jakostní, z nichž zavoní rybíz či angrešt a na vápenité půdě kytice lučního kvítí; až po delikátní, medově vyzrálá vína výběrů s příchutí hrozinek, podbarvená citronovými tóny jemné botrytidy. Ryzlink vlašský dával vždy vítanou surovinu pro šumivá vína a je stále důležitou složkou všemožných vín známkových, v nichž tvoří páteř směsi, která by se bez jeho přítomnosti mohla zbortit do měkce se rozplývající unylosti. Základní charakteristika jakostního vína Žlutozelená barva, u mladých vín převažují ovocné tóny rybízu, případně angreštu, později se objevují vůně lučního kvítí, které se pojí s pikantní kyselinou, střední plností, svěžestí a velmi dobrou pitelností. Víno má zajímavé aromatické látky a jemné třísloviny.